Kategorie: Judikatura

Průměrný výdělek a přiměřené vyrovnání z konkurenční doložky

Průměrný výdělek vypočítá zaměstnavatel k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, a to z hrubé mzdy (platu) zaměstnance a z odpracované doby, obou zjištěných v rozhodném období. Náleží-li zaměstnanci peněžité vyrovnání z konkurenční doložky za každý měsíc plnění závazku, musí být rozhodným obdobím pro určení jeho výše kalendářní čtvrtletí předcházející...

Nabídková povinnost zaměstnavatele

Ustanovení § 73a odst. 2 zákoníku práce stanoví toliko obecně, že zaměstnavatel má „povinnost navrhnout změnu dalšího pracovního zařazení“ zaměstnance, který byl odvolán nebo se vzdal pracovního místa vedoucího zaměstnance, aniž by stanovil (na rozdíl od jiných ustanovení zákoníku práce) konkrétní formu, v níž má být takové pracovněprávní jednání učiněno. Volba právní formy pracovněprávního jednání...

Souběh funkcí zase trochu jinak

Vztah mezi členem statutárního orgánu obchodní korporace a touto obchodní korporací se sice řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, nicméně strany se mohou od této dispozitivní úpravy odchýlit a sjednat si pro svůj vztah jiný právní režim. Současně platí, že členové statutárního orgánu obchodní korporace nevykonávají činnosti spadající do náplně této funkce (do působnosti statutárního...

„Povinnost“ zaměstnavatele dát výpověď a právo na odstupné

V souladu se smyslem a účelem zákoníku práce, jehož vyjádřením jsou základní zásady pracovněprávních vztahů spočívající (mimo jiné) ve zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance a v uspokojivých a bezpečných podmínkách pro výkon práce [§ 1a odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce], které našly svůj výraz též v ustanoveních § 41 a § 52...

Působení odborové organizace u zaměstnavatele

Jednou ze zákonných podmínek, za nichž může odborová organizace působit u zaměstnavatele, je (vedle minimálního počtu zaměstnanců u daného zaměstnavatele) také požadavek, aby její oprávnění působit jako odborová organizace u zaměstnavatele a jednat bylo zakotveno v jejích stanovách. Zákoník práce neupravuje, jaké informace (údaje) je odborová organizace povinna uvést ve svých stanovách. Z obecné úpravy obsahu stanov...

Výše příplatku ke mzdě za noční práci a za práci v sobotu a neděli

Mzdový výměr nemůže představovat zákonem předvídanou formu ujednání o příplatcích, protože na něm chybí projev vůle zaměstnance. Ze své povahy je ostatně mzdový výměr nevhodnou formou pro ujednání o „jiné minimální výši“ příplatků, protože se jedná o jednostranný právní úkon zaměstnavatele. Zákon umožňuje, aby příplatky dle ustanovení § 116 a § 118 zákoníku práce byly ujednány odchylně...

Oprava poškozené věci a náhrada škody

Škoda, kterou zaměstnanec způsobí svému zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, může spočívat též v nákladech na opravu poškozeného stroje nebo zařízení, na které pracovali zaměstnanci poškozeného zaměstnavatele, jimž tento zaměstnavatel vyplatil mzdu nebo plat za vykonanou práci. Náklady na mzdu zaměstnanců poškozeného zaměstnavatele, kteří pracovali na...

Zákonná změna doby trvání pracovního poměru

Pracovní poměr může v souladu s ustanovením § 39 zákoníku práce obsahovat ujednání o době trvání pracovního poměru. Je-li pracovní poměr sjednán na dobu určitou, končí uplynutím sjednané doby, ledaže by skončil do té doby jinak (např. okamžitým zrušením či smrtí zaměstnance). Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, vymezenou pevným datem (přímým časovým údajem), zaniká...

Nadbytečnost zaměstnance a uplynutí doby

V posuzovaném případě přijal zaměstnavatel organizační opatření. Protože cílem tohoto organizačního opatření bylo snížení počtu zaměstnanců na katedře občanské výchovy a protože účinnost této organizační změny byla stanovena na 1. 9. 2015, je nepochybné, že předpokládaného snížení počtu zaměstnanců – v případě, kdyby k prodloužení pracovního poměru druhého zaměstnance nedošlo (vůbec, nebo až po přijetí uvedeného organizačního opatření)...

Pracovní hodnocení a pracovní posudek

Pracovním posudkem ve smyslu ustanovení § 314 odst. 1 zákoníku práce může být z obsahového hlediska jakákoli listina (písemnost) či soubor více listin (písemností) za předpokladu, že hodnotí skutečnosti, které mají bezprostřední vztah k výkonu práce hodnoceného zaměstnance. Nelze souhlasit s tím, že takovými pracovními posudky jsou též písemnosti obsahující hodnocení práce zaměstnance, které nejsou vydávány...