Souhlas odborové organice s ukončením pracovního poměru člena jejího orgánu ve funkčním období nebo po jeho skončení, má zcela jiný účel než ochranná doba ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 zákoníku práce. Zatímco ochranná doba chrání zaměstnance, kteří se přechodně ocitli v obtížné (mimořádné) životní situaci, v níž by si jen obtížně mohli hledat jiné zaměstnání a v níž by rozvázání pracovního poměru pro ně bylo nepřiměřenou tvrdostí, povinný souhlas odborové organizace směřuje výlučně k ochraně členů orgánu odborové organizace před účelovým rozvazováním pracovního poměru právě pro jejich činnost v odborové organizaci.
V případě, že obě ochrany dopadají na stejný rozvazovací úkon (jednání), nelze tuto ochranu eliminovat (zkracovat), neboť jinak by vlastně došlo ke znevýhodnění těch zaměstnanců, na něž obě ochrany dopadají kumulovaně.
Lhůta uvedená v ustanovení § 61 odst. 3 zákoníku práce se neprodlužuje o ochranné doby uvedené v ustanovení § 53 odst. 1 téhož zákona. Na uvedeném nemůže nic změnit ani názor odvolacího soudu, že za stavu, kdy zaměstnavatel není oprávněn udělit zaměstnanci výpověď z pracovního poměru v ochranné době, kdy na tuto ochrannou dobu se přímo vztahuje zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem, „by bylo nesmyslné“, aby tato dvouměsíční lhůta ve smyslu ustanovení § 61 odst. 3 zákoníku práce počítaná od udělení souhlasu odborové organizace po dobu ochranné doby běžela. Uvedený názor nezohledňuje smysl a účel omezení doby použitelnosti předchozího souhlasu odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru se členem jejího orgánu zaměstnavatelem v ustanovení § 61 odst. 3 zákoníku práce, kterým je zamezit tomu, aby byl tento předchozí souhlas použit v době, kdy se okolnosti, za kterých byl odborovou organizací vydán, mohly změnit.
Nesprávný je proto názor odvolacího soudu, podle něhož, zasahuje-li do běhu dvouměsíční lhůty podle ustanovení § 61 odst. 3 zákoníku práce ochranná doba podle ustanovení § 53 odst. 1 téhož právního předpisu, tato dvouměsíční lhůta se o dobu, kdy do ní zasahuje ochranná doba, prodlužuje.
Nejvyšší soud, 18. 12. 2019, 21 Cdo 935/2019, https://1url.cz/NzN4n