Autor Petr Bukovjan

O autorovi

Podmínky pro působení odborové organizace u zaměstnavatele

Obsahovými náležitostmi oznámení odborové organizace podle ustanovení § 286 odst. 4 zákoníku práce je sdělení (údaje o tom), že stanovy odborové organizace upravují její působení u zaměstnavatele a oprávnění jednat (z logiky věci vyplývá, že součástí těchto údajů má být i informace o orgánu odborové organizace, který je podle stanov oprávněn se zaměstnavatelem jednat) a že minimálně 3 její členové jsou...

Krácení dovolené a okamžité zrušení pracovního poměru

Zásada, že tatáž osoba může být za tentýž skutek postižena pouze jedenkráte (ne bis in idem), je zásadou práva veřejného přimykající se především k právu trestnímu a správnímu, případně dopadající na tato řízení, týkající se stejného skutku a stejné osoby. Její uplatnění také na řízení kárná či kázeňská je prozatím sporné. Přenesení uvedeného principu (zásady) do práva pracovního (byť i jen do úpravy týkající...

Svátek a jeho dopady do pracovní doby

Jak k svátku přistupovat Aby zaměstnavatel správně zohlednil existenci svátku co do práv a povinností toho kterého zaměstnance, musí si umět odpovědět na dvě základní otázky: Připadl svátek na pracovní den (směnu) zaměstnance dle rozvrhu jeho týdenní pracovní doby? Došlo ze strany zaměstnance v den svátku k výkonu práce? Odpovědi na výše uvedené otázky mohou vyústit v zásadě do čtyř obecných variant (s možností jejich vzájemné...

Tábory pro děti a mládež – pracovněprávní souvislosti

Kdo má právo na pracovní volno S právem na pracovní volno není logicky spojena jakákoliv činnost zaměstnance na táborech pro děti a mládež. Pracovní volno zaměstnanci přísluší k činnosti vedoucích takových táborů, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků. Výčet „funkcí“ na táboře, jak je uveden výše pro účely probírané překážky v práci, není nikde kodifikován...

Zrušení karenční doby a další pracovněprávní souvislosti

Pokud zaměstnanec onemocní a je mu ošetřujícím lékařem vystaveno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, má to hned několik pracovněprávních důsledků – zaměstnavatel ho musí dle ustanovení § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo „ZP“), omluvit z výkonu práce a poskytnout mu za tímto účelem pracovní volno, zaměstnanec je až...

Započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody

Nejsou pochybnosti o tom, že závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele může v pracovněprávních vztazích zaniknout rovněž započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek...

Zastupování zaměstnavatele jeho zaměstnancem

Zákon nezakazuje, aby se zaměstnavatel nechal ve smyslu ustanovení § 441 odst. 1 občanského zákoníku zastoupit zaměstnancem jako zmocněncem na základě dohody o plné moci (nejde-li o případ střetu se zájmy zastoupeného uvedený v ustanovení § 437 odst. 1 téhož právního předpisu). Zaměstnanec tedy může vedle zákonného zastoupení podle ustanovení § 166 odst. 1 občanského zákoníku svého zaměstnavatele, který...

Výpověď z pracovního poměru a její podpis mechanickými prostředky

Z ustanovení § 40 odst. 3 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (nyní dle ustanovení § 561 odst. 1 stávajícího občanského zákoníku) vyplývá, že možnost nahrazení podpisu jednající osoby na písemném projevu vůle mechanickými prostředky (např. razítkem, faksimile, reprodukcí podpisu na tiskopise) přichází v úvahu pouze v případech, kdy je to obvyklé. Obvyklost případu je přitom třeba posuzovat objektivně,...

Pracovní poměr na dobu určitou v otázkách a odpovědích

Otázka Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou k výkonu práce A. Pracovní poměr skončil, ale po necelém půlroce vznikl mezi týmiž smluvními stranami znovu pracovní poměr na dobu určitou, leč k výkonu práce B (tj. k jinému druhu práce než v předchozím pracovním poměru). Půjde ve vztahu k právní úpravě pracovního poměru na dobu určitou o první, nebo druhý pokus?...

Kratší pracovní doba a další pracovněprávní souvislosti

Dva „typy“ kratší pracovní doby Naznačil jsem to už minule, když jsem o kratší pracovní době psal jednak jako o sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jednak jako o té, v níž vykonává zaměstnanec práci na základě své žádosti. Výsledek je sice stejný, totiž že zaměstnanec nepracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu a projevuje se to na výši jeho mzdy nebo platu, které mu příslušejí...