Autor Petr Bukovjan

O autorovi

Výpověď z pracovního poměru pro neuspokojivé pracovní výsledky

Aby byl dán výpovědní důvod ve smyslu ustanovení § 52 písm. f) části věty za středníkem zákoníku práce, nepostačuje bez dalšího samotná skutečnost, že zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele skutečně má neuspokojivé pracovní výsledky. Zákon stanoví jako podmínku, která musí být ještě předtím splněna, aby zaměstnavatel v době posledních 12 měsíců zaměstnance písemně vyzval k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků...

Loajalita zaměstnance a okamžité zrušení pracovního poměru

Hrozil-li zaměstnanec tím, že zaměstnavateli v případě nezajištění pracovního místa ředitele znemožní dotaci na jeho činnost, které jsou pro fungování zaměstnavatele klíčové, že bude působit na poskytovatele dotací na činnost zaměstnavatele, aby „peníze zkrátka nebyly a zaměstnavatel zkrachoval“, a že „nic z toho se nemusí stát, pokud dostane to místo“, pak nepochybně jednal (kromě jiného) v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, jehož činnost je...

Výpověď pro soustavné méně závažné porušování „pracovní kázně“

Třikrát méně závažně? Název toho výpovědního důvodu k tomu svádí. Totiž že ona 3 porušení pracovní kázně musejí mít zásadně intenzitu porušení méně závažných a jiná použít nelze. Nedostal by se tak zaměstnavatel, tím spíše v současné době, do svízelné situace? Jen si to vemte, zaměstnanec poruší povinnost vyplývající mu z pracovního poměru, zaměstnavatel to zhodnotí jako porušení závažné, a...

Dispozice zaměstnavatele s nenárokovou složkou mzdy

Zaměstnanec a zaměstnavatel si mohou smluvně ujednat nebo může být stanoveno jednostranně zaměstnavatelem, že bude určitá část mzdy nenároková (fakultativní), tedy závislá na rozhodnutí zaměstnavatele o jejím vyplacení, krácení či nevyplacení na základě posouzení výsledků práce zaměstnance. Má-li však toto rozhodnutí zaměstnavatele záležet na zhodnocení splnění určitých sjednaných či stanovených předpokladů, je zřejmé, že výsledky práce zaměstnance nelze odhadovat předem...

Dohoda o možnosti odvolání z vedoucího pracovního místa a jeho vzdání se

Má-li zaměstnanec, jehož pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, zastávat podle sjednaného druhu práce vedoucí pracovní místo, může s ním zaměstnavatel sjednat, že ho bude moci (v budoucnu) z pracovního místa odvolat a že se zaměstnanec může tohoto vedoucího pracovního místa vzdát. Vedoucí pracovní místa, vůči nimž lze sjednat možnost odvolání nebo vzdání se funkce, jsou uvedena v § 73...

Prekluzivní lhůta pro podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru

Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je možné v případech a za podmínek vymezených v ustanoveních § 645 až 652 občanského zákoníku, která platí obdobně též ve vztahu k běhu prekluzivní lhůty, uplatnit u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou v delší než dvouměsíční lhůtě (tedy i po uplynutí 2 měsíců ode...

Snížení sazby zahraničního stravného

Zahraniční stravné je (stejně jako tuzemské stravné) poskytováno jako paušální částka, bez ohledu na zaměstnancem skutečně vynaložené náklady. Základní sazby zahraničního stravného jsou stanoveny prováděcím právním předpisem (vyhláškou), který na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 189 zákoníku práce vydává v pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo financí, případně v mimořádném termínu, jakmile se ceny jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných...

O práci přesčas

Nařízená vs. dohodnutá Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci buď nařídit, nebo se s ním na takové práci dohodnout. Rozdíl vyplývá ze samotného pojmenování – nařízení práce přesčas představuje jednostranné jednání zaměstnavatele směrem k zaměstnanci, ke kterému nepotřebuje zaměstnavatel jeho souhlas, kdežto dohodnutá práce přesčas takový souhlas logicky vyžaduje. Zákon neřeší formu nařízení práce přesčas nebo dohody o ní, ta...

Přestávka v práci a přiměřená doba na oddech a jídlo

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu pro oddech a jídlo, jde o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda. S názorem odvolacího soudu, že zaměstnanci příslušela přiměřená doba na jídlo a oddech, protože „neexistoval žádný úsek směny, ve kterém by byl vyloučen nepředpokládaný výkon práce a ve kterém by dle vnitropodnikového předpisu mohl čerpat přestávky na jídlo“, nelze však...

Dovolená v různých situacích

Dovolená a zkušební doba Není to nic neobvyklého. Zaměstnanec změní zaměstnání, nový zaměstnavatel s ním sjedná zkušební dobu a zrovna do této doby připadne zaměstnanci termín, na který si ještě u předchozího zaměstnavatele naplánoval dovolenou. Požádá tedy svého vedoucího o čerpání dovolené právě v této době. Vedoucí se zdráhá zaměstnanci dovolenou určit k čerpání a napadají ho následující otázky: Zaměstnanec ještě nesplnil podmínky pro...