Autor Petr Bukovjan

O autorovi

Rozvázání pracovního poměru s tzv. odborovým funkcionářem

Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a povaha překážky v práci

Dovolací soud si je vědom citlivosti projednávané problematiky, a to zejména ve vztahu k sociálním dopadům situace do postavení zaměstnanců, kdy je třeba si uvědomit, že tzv. „prázdné“ období může být i delší, zaměstnanec je formálně v pracovním poměru, nepobírá ani mzdu ani náhradu mzdy, protože není formálně v dočasné pracovní neschopnosti, nepobírá dávky nemocenského pojištění, a většinou též nemusí dosáhnout na jiné...

Odstoupení od konkurenční doložky

Není pochyb o tom, že smysl a účel konkurenční doložky spočívá zejména v tom, aby zaměstnavatel byl chráněn před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli prostřednictvím zaměstnanců, kteří se v průběhu svého zaměstnaneckého poměru seznamují s informacemi, které mají povahu obchodního tajemství nebo jsou takového charakteru, že jsou způsobilé získat konkurenčnímu podnikateli v hospodářské soutěži výraznou výhodu. Nelze vyloučit, že po uzavření konkurenční...

Dohoda o pracovní činnosti a překážka v práci na straně zaměstnavatele

Z ustanovení § 77 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že na práci konanou na základě dohody o pracovní činnosti se vztahuje také (zde nevyjmenované) ustanovení § 34 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, které mj. ukládá zaměstnavateli povinnost přidělovat zaměstnanci práci pracovní smlouvy. Je ovšem zřejmé, že má-li být toto ustanovení použito na poměry dohody o pracovní činnosti, je třeba...

Postih za porušení režimu nemocného

Předpokladem pro snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu podle ustanovení § 192 odst. 5 věty první zákoníku práce je, že porušení povinností dočasně práce neschopného zaměstnance dodržovat po stanovenou dobu dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem (zákonem o nemocenském pojištění) zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu...

Dovolená od roku 2021 – vybrané problémy a omyly

Dovolená v „hodinách“ Když se člověka nedotčeného ve větší míře pracovním právem zeptáte, co slyšel nebo ví o novinkách v oblasti dovolené, zpravidla opáčí, že jde o „dovolenou v hodinách“. Ano, jestliže do konce roku 2020 jsme měli potřebu výměru dovolené v týdnech přepočítávat na dny (podle počtu pracovních dnů zaměstnance připadajících mu v průměru na týden), nově zaměstnanci za splnění příslušných podmínek a podle počtu celých...

Rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance

Rozhodnutí o organizační změně Bez toho to prostě nejde. Zaměstnavatel musí nejprve přijmout rozhodnutí o organizační změně, tedy rozhodnutí o konkrétním zásahu do své organizační struktury. Na jeho základě dává pak zaměstnanci výpověď z pracovního poměru. Rozhodnutí nemusí být sice písemné, ale tuto formu lze jen doporučit. Kdyby totiž došlo k soudnímu sporu, bude to zaměstnavatel, kdo musí jeho existenci prokázat. Musí...

Odměna z dohody o provedení práce

Podle ustanovení § 138 zákoníku práce výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Jedná se o obligatorní, kogentní a tradiční ustanovení zákoníku práce, které reflektuje povahu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vyznačujících se větší flexibilitou a smluvní volností než pracovní poměr. Nejedná se zde o stanovení formální povinnosti dohodnout...

Určení základní sazby zahraničního stravného

Umožňuje-li ustanovení § 170 odst. 2 zákoníku práce, aby zaměstnavatel se zaměstnancem sjednal základní sazbu zahraničního stravného, anebo aby tuto sazbu jednostranně určil, rozumí se tím, že k tomuto sjednání či určení dojde s vědomím zaměstnance předtím, než zahraniční pracovní cestu nastoupí. Tak, jako není rozumného důvodu vycházet z toho, že účastníci budou jednat o základní sazbě zahraničního...

Stejná odměna za stejnou práci (nerovné zacházení v odměňování)

Jistě není pochyb o tom, že sociálněekonomické podmínky dané lokality ovlivňují trh práce jak na straně nabídky, tak na straně poptávky; je zřejmé, že lokality (města a regiony) s vyšší mírou koncentrace státních orgánů, vědeckých, vzdělávacích, kulturních a dalších významných (státních i nestátních) institucí, s vyšší hustotou zabydlení (obvykle spojenou též s vyšší kupní sílou obyvatel) a počtem potenciálních zaměstnanců (včetně zaměstnanců s odbornou kvalifikací a vysokoškolským...