Autor Petr Bukovjan

O autorovi

Periodická prohlídka

Začátek a konec lhůty Novela vyhlášky odpověděla na častý dotaz ze strany zaměstnavatelů, od kterého dne počítat běh lhůty pro periodickou prohlídku. Do jejího ustanovení § 11 byl vložen nový odstavec 6, který určuje den rozhodný pro stanovení termínu periodické prohlídky. Novela vyhlášky počítá s tím, že to může být některý z následujících dnů: den vydání lékařského...

Pracovní hodnocení a pracovní posudek

Pracovním posudkem ve smyslu ustanovení § 314 odst. 1 zákoníku práce může být z obsahového hlediska jakákoli listina (písemnost) či soubor více listin (písemností) za předpokladu, že hodnotí skutečnosti, které mají bezprostřední vztah k výkonu práce hodnoceného zaměstnance. Nelze souhlasit s tím, že takovými pracovními posudky jsou též písemnosti obsahující hodnocení práce zaměstnance, které nejsou vydávány...

Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídka slouží k tomu, aby nebyl uchazeč o zaměstnání v souvislosti se vznikem pracovněprávního vztahu nebo zaměstnanec při jeho změně zařazen k výkonu práce, který neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Čeho se u vstupní prohlídky změny konkrétně dotkly? Načasování prohlídky Do nabytí novely zákona musel zaměstnavatel zajistit provedení vstupní prohlídky zásadně před uzavřením pracovní smlouvy (rozuměj dále též...

Náhradní plnění po dvou novelách

  Do nabytí účinnosti novely byl dle ustanovení § 81 odst. 3 ZOZ dodavatel náhradního plnění povinen vést o poskytnutém náhradním plnění evidenci obsahující identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty (DPH), datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků,...

Intenzita porušení „pracovní kázně“ a výpověď z pracovního poměru

Povinnost písemně upozornit zaměstnance na možnost výpovědi z pracovního poměru zákoník práce ukládá zaměstnavateli, aniž by výslovně stanovil, při kterém porušení pracovní povinnosti má být provedeno. Protože tzv. upozorňovací povinnost zaměstnavatele je dána v souvislosti s porušením pracovní povinnosti a protože účelem (smyslem) této povinnosti je, aby zaměstnanec věděl o následcích, jaké bude (budou) [může (mohou)]...

Zaměstnávání starobních důchodců

Pracovní poměr na dobu určitou To pravidlo neplatí už bezmála 8 let, najdou se ale zaměstnavatelé, kteří se ho snaží v praxi pořád uplatnit nebo by přivítali jeho návrat. Na mysli máme pravidlo obsažené do 31. 12. 2009 v § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDůchP“), dle...

Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb

I po novele zákona o specifických zdravotních službách (ZSZS) bude mít zaměstnavatel možnost zajišťovat za výše popsaných podmínek pracovnělékařské prohlídky u registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance. Co novela v této souvislosti přináší (mění), je výslovné označení registrujícího poskytovatele za poskytovatele pracovnělékařských služeb, uložení povinnosti tomuto poskytovateli provést pracovnělékařskou prohlídku, pokud o ni zaměstnavatel písemně požádá,...

Úprava obsahu pracovního posudku

Pracovním posudkem ve smyslu ustanovení § 314 odst. 1 zákoníku práce může být jakákoli listina (písemnost) či soubor více listin (písemností) za předpokladu, že hodnotí skutečnosti, které mají bezprostřední vztah k výkonu práce hodnoceného zaměstnance. Smyslem (účelem), proč je posudek o pracovní činnosti (pracovní posudek) zaměstnanci vůbec vydáván, je informovat toho, u něhož se zaměstnanec...

Změna pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou

Zákonná fikce, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, nastává ve smyslu ustanovení § 39 odst. 5 věty první zákoníku práce za splnění dvou předpokladů. Prvním z nich je sjednání trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s ustanovením § 39 odst. 2 až 4 zákoníku práce a druhým předpokladem je písemné oznámení...

Skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Výpověď Výpověď je jednostranným způsobem zrušení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce. Použít ji může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec a na rozdíl od pracovního poměru není právní úprava na zaměstnavatele přísnější – ani zaměstnavatel není v tomto případě vázán žádným výpovědním důvodem, neplatí ochrana zaměstnance prostřednictvím zákazu výpovědi apod. Zrušit pracovněprávní vztah vzniklý na...