Autor Petr Bukovjan

O autorovi

Odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa (jeho vzdání se) po novele zákoníku práce

Kdy končí výkon práce Do 29. 7. 2020 platilo dle ustanovení § 73a odst. 1 zákoníku práce, že výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Pokud zaměstnavatel nebo zaměstnanec nevyužili varianty uvedení pozdějšího dne, vznikaly pochybnosti,...

K dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr

Doba trvání Ačkoliv formulace o „době, na kterou se dohoda uzavírá“ může v praxi vyvolávat pochybnosti, zdali je zaměstnavatel nucen uvažovat výhradně a jen o době určité, nebo zákoníku práce vyhoví i výslovné ujednání v tom smyslu, že se dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce uzavírá na dobu neurčitou, z příkladů uvedených výše mělo vyplynout, že možné je obojí. To ostatně stvrdila též...

Změna druhu práce a pracovní náplně

Rozdílná povaha druhu práce a pracovní náplně se projevuje také při potřebě jejich změny. Druh práce lze až na výjimky změnit pouze dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Změna pracovní náplně – pokud se pohybuje v rámci sjednaného druhu práce – souhlasem zaměstnance podmíněna není. Změna druhu práce Protože druh práce je podstatnou náležitostí pracovní smlouvy (rozuměj též jmenování na vedoucí...

Nabídková povinnost před výpovědí podle kolektivní smlouvy

Ujednání kolektivní smlouvy o tzv. nabídkové povinnosti zaměstnavatele před rozvázáním pracovního poměru představuje zákonem předpokládanou úpravu práv zaměstnanců neupravených zákonem. Stejně jako u ostatních ujednání, která upravují individuální nebo kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, z nichž vznikají nároky blíže neurčenému okruhu jednotlivých zaměstnanců, má zde kolektivní smlouva normativní povahu. I když kolektivní smlouvu z tohoto důvodu lze v širším smyslu považovat...

Podstatné zhoršení pracovních podmínek po přechodu práv a povinností

Cílem (smyslem) právní úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů je – mimo jiné – zvláštní ochrana zaměstnanců, jak vyplývá zejména z ustanovení § 1a odst. 1 písm. a) a d) zákoníku práce. Ochrana zaměstnanců spočívá jednak v uskutečnění (automatického) přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z převodce (dosavadního zaměstnavatele) na nabyvatele (nového zaměstnavatele), jednak v zákazu skončení pracovního poměru z důvodů spočívajících v přípravě...

Ochrana odborového funkcionáře a ochranná doba

Souhlas odborové organice s ukončením pracovního poměru člena jejího orgánu ve funkčním období nebo po jeho skončení, má zcela jiný účel než ochranná doba ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 zákoníku práce. Zatímco ochranná doba chrání zaměstnance, kteří se přechodně ocitli v obtížné (mimořádné) životní situaci, v níž by si jen obtížně mohli hledat jiné zaměstnání a v níž...

Započtení pohledávky na náhradu škody vůči odstupnému

Nejsou pochybnosti o tom, že závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele může v pracovněprávních vztazích zaniknout rovněž započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek...

Více druhů práce a dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti

Druh vykonávané práce je podstatnou náležitostí pracovní smlouvy, neboť vymezuje, jakou práci je zaměstnanec povinen vykonávat, a plnit tak jednu ze svých základních povinností vyplývajících z pracovního poměru [§ 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce]. Právní úprava umožňuje, aby druh práce byl sjednán tak, že je v pracovní smlouvě dohodnuto více druhů práce. V takovém případě může zaměstnavatel...

Náhradní volno za práci přesčas

O čem je vlastně ta dohoda? Není pochybnost o tom, že aby vůbec mohl zaměstnavatel určit zaměstnanci za práci přesčas čerpání náhradního volna, musí o tom existovat dohoda mezi smluvními stranami pracovního poměru (ať už předem, nebo ad hoc po již vykonané práci přesčas). Zákoník práce přitom nevyžaduje pro tuto dohodu písemnou formu, byť ji lze z důvodu prokazatelnosti jen...

Podmínky pro působení odborové organizace u zaměstnavatele

Obsahovými náležitostmi oznámení odborové organizace podle ustanovení § 286 odst. 4 zákoníku práce je sdělení (údaje o tom), že stanovy odborové organizace upravují její působení u zaměstnavatele a oprávnění jednat (z logiky věci vyplývá, že součástí těchto údajů má být i informace o orgánu odborové organizace, který je podle stanov oprávněn se zaměstnavatelem jednat) a že minimálně 3 její členové jsou...