Kategorie: Články

Svátek a jeho dopady do pracovní doby

Jak k svátku přistupovat Aby zaměstnavatel správně zohlednil existenci svátku co do práv a povinností toho kterého zaměstnance, musí si umět odpovědět na dvě základní otázky: Připadl svátek na pracovní den (směnu) zaměstnance dle rozvrhu jeho týdenní pracovní doby? Došlo ze strany zaměstnance v den svátku k výkonu práce? Odpovědi na výše uvedené otázky mohou vyústit v zásadě do čtyř obecných variant (s možností jejich vzájemné...

Tábory pro děti a mládež – pracovněprávní souvislosti

Kdo má právo na pracovní volno S právem na pracovní volno není logicky spojena jakákoliv činnost zaměstnance na táborech pro děti a mládež. Pracovní volno zaměstnanci přísluší k činnosti vedoucích takových táborů, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků. Výčet „funkcí“ na táboře, jak je uveden výše pro účely probírané překážky v práci, není nikde kodifikován...

Zrušení karenční doby a další pracovněprávní souvislosti

Pokud zaměstnanec onemocní a je mu ošetřujícím lékařem vystaveno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, má to hned několik pracovněprávních důsledků – zaměstnavatel ho musí dle ustanovení § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo „ZP“), omluvit z výkonu práce a poskytnout mu za tímto účelem pracovní volno, zaměstnanec je až...

Pracovní poměr na dobu určitou v otázkách a odpovědích

Otázka Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou k výkonu práce A. Pracovní poměr skončil, ale po necelém půlroce vznikl mezi týmiž smluvními stranami znovu pracovní poměr na dobu určitou, leč k výkonu práce B (tj. k jinému druhu práce než v předchozím pracovním poměru). Půjde ve vztahu k právní úpravě pracovního poměru na dobu určitou o první, nebo druhý pokus?...

Kratší pracovní doba a další pracovněprávní souvislosti

Dva „typy“ kratší pracovní doby Naznačil jsem to už minule, když jsem o kratší pracovní době psal jednak jako o sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jednak jako o té, v níž vykonává zaměstnanec práci na základě své žádosti. Výsledek je sice stejný, totiž že zaměstnanec nepracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu a projevuje se to na výši jeho mzdy nebo platu, které mu příslušejí...

Výpověď pro soustavné méně závažné porušování „pracovní kázně“

Třikrát méně závažně? Název toho výpovědního důvodu k tomu svádí. Totiž že ona 3 porušení pracovní kázně musejí mít zásadně intenzitu porušení méně závažných a jiná použít nelze. Nedostal by se tak zaměstnavatel, tím spíše v současné době, do svízelné situace? Jen si to vemte, zaměstnanec poruší povinnost vyplývající mu z pracovního poměru, zaměstnavatel to zhodnotí jako porušení závažné, a...

O práci přesčas

Nařízená vs. dohodnutá Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci buď nařídit, nebo se s ním na takové práci dohodnout. Rozdíl vyplývá ze samotného pojmenování – nařízení práce přesčas představuje jednostranné jednání zaměstnavatele směrem k zaměstnanci, ke kterému nepotřebuje zaměstnavatel jeho souhlas, kdežto dohodnutá práce přesčas takový souhlas logicky vyžaduje. Zákon neřeší formu nařízení práce přesčas nebo dohody o ní, ta...

Dovolená v různých situacích

Dovolená a zkušební doba Není to nic neobvyklého. Zaměstnanec změní zaměstnání, nový zaměstnavatel s ním sjedná zkušební dobu a zrovna do této doby připadne zaměstnanci termín, na který si ještě u předchozího zaměstnavatele naplánoval dovolenou. Požádá tedy svého vedoucího o čerpání dovolené právě v této době. Vedoucí se zdráhá zaměstnanci dovolenou určit k čerpání a napadají ho následující otázky: Zaměstnanec ještě nesplnil podmínky pro...

Dovolená a kratší pracovní doba

Jiný než pětidenní pracovní týden Na co chci poukázat a kde se může kratší pracovní doba svým způsobem negativně promítnout do posuzování práva zaměstnance na dovolenou, je případ, kdy má zaměstnanec kratší pracovní dobu rozvrženu do menšího počtu dnů v týdnu, než je dnů 5. Dle ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce se sice též zaměstnanec, jehož pracovní doba...

Nenárokové složky mzdy

Označení a podmínky Zaměstnavatelé ji nazývají různě – prémie, odměna, osobní ohodnocení. Různě též koncipují kritéria a podmínky, na jejichž základě a po rozhodnutí příslušného vedoucího zaměstnance na ni může vzniknout zaměstnanci právo (nárok). Vždy by tam ale měla být spojitost s výkonem práce, protože je to nenároková složka mzdy a mzda přísluší dle § 109 odst. 1 a 2 ZP za práci. Aby...