Kategorie: Články

K dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr

Doba trvání Ačkoliv formulace o „době, na kterou se dohoda uzavírá“ může v praxi vyvolávat pochybnosti, zdali je zaměstnavatel nucen uvažovat výhradně a jen o době určité, nebo zákoníku práce vyhoví i výslovné ujednání v tom smyslu, že se dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce uzavírá na dobu neurčitou, z příkladů uvedených výše mělo vyplynout, že možné je obojí. To ostatně stvrdila též...

Změna druhu práce a pracovní náplně

Rozdílná povaha druhu práce a pracovní náplně se projevuje také při potřebě jejich změny. Druh práce lze až na výjimky změnit pouze dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Změna pracovní náplně – pokud se pohybuje v rámci sjednaného druhu práce – souhlasem zaměstnance podmíněna není. Změna druhu práce Protože druh práce je podstatnou náležitostí pracovní smlouvy (rozuměj též jmenování na vedoucí...

Náhradní volno za práci přesčas

O čem je vlastně ta dohoda? Není pochybnost o tom, že aby vůbec mohl zaměstnavatel určit zaměstnanci za práci přesčas čerpání náhradního volna, musí o tom existovat dohoda mezi smluvními stranami pracovního poměru (ať už předem, nebo ad hoc po již vykonané práci přesčas). Zákoník práce přitom nevyžaduje pro tuto dohodu písemnou formu, byť ji lze z důvodu prokazatelnosti jen...

Svátek a jeho dopady do pracovní doby

Jak k svátku přistupovat Aby zaměstnavatel správně zohlednil existenci svátku co do práv a povinností toho kterého zaměstnance, musí si umět odpovědět na dvě základní otázky: Připadl svátek na pracovní den (směnu) zaměstnance dle rozvrhu jeho týdenní pracovní doby? Došlo ze strany zaměstnance v den svátku k výkonu práce? Odpovědi na výše uvedené otázky mohou vyústit v zásadě do čtyř obecných variant (s možností jejich vzájemné...

Tábory pro děti a mládež – pracovněprávní souvislosti

Kdo má právo na pracovní volno S právem na pracovní volno není logicky spojena jakákoliv činnost zaměstnance na táborech pro děti a mládež. Pracovní volno zaměstnanci přísluší k činnosti vedoucích takových táborů, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků. Výčet „funkcí“ na táboře, jak je uveden výše pro účely probírané překážky v práci, není nikde kodifikován...

Zrušení karenční doby a další pracovněprávní souvislosti

Pokud zaměstnanec onemocní a je mu ošetřujícím lékařem vystaveno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, má to hned několik pracovněprávních důsledků – zaměstnavatel ho musí dle ustanovení § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo „ZP“), omluvit z výkonu práce a poskytnout mu za tímto účelem pracovní volno, zaměstnanec je až...

Pracovní poměr na dobu určitou v otázkách a odpovědích

Otázka Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou k výkonu práce A. Pracovní poměr skončil, ale po necelém půlroce vznikl mezi týmiž smluvními stranami znovu pracovní poměr na dobu určitou, leč k výkonu práce B (tj. k jinému druhu práce než v předchozím pracovním poměru). Půjde ve vztahu k právní úpravě pracovního poměru na dobu určitou o první, nebo druhý pokus?...

Kratší pracovní doba a další pracovněprávní souvislosti

Dva „typy“ kratší pracovní doby Naznačil jsem to už minule, když jsem o kratší pracovní době psal jednak jako o sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jednak jako o té, v níž vykonává zaměstnanec práci na základě své žádosti. Výsledek je sice stejný, totiž že zaměstnanec nepracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu a projevuje se to na výši jeho mzdy nebo platu, které mu příslušejí...

Výpověď pro soustavné méně závažné porušování „pracovní kázně“

Třikrát méně závažně? Název toho výpovědního důvodu k tomu svádí. Totiž že ona 3 porušení pracovní kázně musejí mít zásadně intenzitu porušení méně závažných a jiná použít nelze. Nedostal by se tak zaměstnavatel, tím spíše v současné době, do svízelné situace? Jen si to vemte, zaměstnanec poruší povinnost vyplývající mu z pracovního poměru, zaměstnavatel to zhodnotí jako porušení závažné, a...

O práci přesčas

Nařízená vs. dohodnutá Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci buď nařídit, nebo se s ním na takové práci dohodnout. Rozdíl vyplývá ze samotného pojmenování – nařízení práce přesčas představuje jednostranné jednání zaměstnavatele směrem k zaměstnanci, ke kterému nepotřebuje zaměstnavatel jeho souhlas, kdežto dohodnutá práce přesčas takový souhlas logicky vyžaduje. Zákon neřeší formu nařízení práce přesčas nebo dohody o ní, ta...