Kategorie: Články

Náhradní plnění po dvou novelách

  Do nabytí účinnosti novely byl dle ustanovení § 81 odst. 3 ZOZ dodavatel náhradního plnění povinen vést o poskytnutém náhradním plnění evidenci obsahující identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty (DPH), datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků,...

Zaměstnávání starobních důchodců

Pracovní poměr na dobu určitou To pravidlo neplatí už bezmála 8 let, najdou se ale zaměstnavatelé, kteří se ho snaží v praxi pořád uplatnit nebo by přivítali jeho návrat. Na mysli máme pravidlo obsažené do 31. 12. 2009 v § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDůchP“), dle...

Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb

I po novele zákona o specifických zdravotních službách (ZSZS) bude mít zaměstnavatel možnost zajišťovat za výše popsaných podmínek pracovnělékařské prohlídky u registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance. Co novela v této souvislosti přináší (mění), je výslovné označení registrujícího poskytovatele za poskytovatele pracovnělékařských služeb, uložení povinnosti tomuto poskytovateli provést pracovnělékařskou prohlídku, pokud o ni zaměstnavatel písemně požádá,...

Skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Výpověď Výpověď je jednostranným způsobem zrušení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce. Použít ji může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec a na rozdíl od pracovního poměru není právní úprava na zaměstnavatele přísnější – ani zaměstnavatel není v tomto případě vázán žádným výpovědním důvodem, neplatí ochrana zaměstnance prostřednictvím zákazu výpovědi apod. Zrušit pracovněprávní vztah vzniklý na...

Porušení (porušování) pracovní kázně

Vazba na pracovní dobu Mohlo by se zdát, že ta rovnice platí, ale není tomu tak. Totiž rovnice, že porušit pracovní kázeň může zaměstnanec výhradně a jen ve své pracovní době, kdy je povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a mimo tuto dobu že porušení pracovní kázně nepřichází v úvahu. Je sice pravda, že většina povinností vyplývajících...

Neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance

V tom nejširším slova smyslu (a vyplývá to přímo ze znění ustanovení § 52 písm. f) ZP) jsou neuspokojivé pracovní výsledky jedním z případů, kdy zaměstnanec nesplňuje požadavky pro řádný výkon sjednané práce. Zaměstnavatel je logicky oprávněn po zaměstnanci vyžadovat, aby dosahoval uspokojivých pracovních výsledků. Ostatně to je jedním z důvodů, proč zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovněprávní vztah....

Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci

Na čí straně je to překážka v práci? Jednou z velmi diskutovaných otázek v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, je to, jak posoudit dobu od doručení lékařského posudku s takovým posudkovým závěrem do skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby. Jestli jako překážku v práci na straně zaměstnavatele (nejspíše dle ustanovení § 208 ZP...

Doba trvání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Chce-li zaměstnavatel dodržet všechny své povinnosti vztahující se k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr a neriskovat uložení pokuty od kontrolního orgánu až do výše 2.000.000 Kč, musí učinit jejich součástí zákonem předepsané náležitosti. Jak § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), pro dohodu o provedení práce, tak...

Výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance

Nadbytečnost vs. kratší pracovní doba Mnozí zaměstnanci se domnívají, že když nepotřebuje zaměstnavatel jejich práci jen zčásti, musí jim nabídnout možnost zkrácení pracovní doby dle ustanovení § 80 ZP, a teprve odmítnou-li tuto nabídku, je dán výpovědní důvod ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) téhož právního předpisu. Zaměstnance s takovým názorem zklamu. Zaměstnavatel takovou povinnost nemá. Nabídnout...

Pracovní pohotovost

Jak vyplývá z ustanovení § 95 odst. 3 ZP, pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce (zaměstnavatel po zaměstnanci nic takového nevyžaduje, protože naléhavá potřeba takové práce nevznikne), se do pracovní doby nezapočítává. To znamená, že bude posouzena jako doba odpočinku, a to bez ohledu na to, že je zaměstnanec určitým způsobem omezen co do možností...