Kategorie: Články

Pracovní poměr na dobu určitou v otázkách a odpovědích

Otázka Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou k výkonu práce A. Pracovní poměr skončil, ale po necelém půlroce vznikl mezi týmiž smluvními stranami znovu pracovní poměr na dobu určitou, leč k výkonu práce B (tj. k jinému druhu práce než v předchozím pracovním poměru). Půjde ve vztahu k právní úpravě pracovního poměru na dobu určitou o první, nebo druhý pokus?...

Kratší pracovní doba a další pracovněprávní souvislosti

Dva „typy“ kratší pracovní doby Naznačil jsem to už minule, když jsem o kratší pracovní době psal jednak jako o sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jednak jako o té, v níž vykonává zaměstnanec práci na základě své žádosti. Výsledek je sice stejný, totiž že zaměstnanec nepracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu a projevuje se to na výši jeho mzdy nebo platu, které mu příslušejí...

Výpověď pro soustavné méně závažné porušování „pracovní kázně“

Třikrát méně závažně? Název toho výpovědního důvodu k tomu svádí. Totiž že ona 3 porušení pracovní kázně musejí mít zásadně intenzitu porušení méně závažných a jiná použít nelze. Nedostal by se tak zaměstnavatel, tím spíše v současné době, do svízelné situace? Jen si to vemte, zaměstnanec poruší povinnost vyplývající mu z pracovního poměru, zaměstnavatel to zhodnotí jako porušení závažné, a...

O práci přesčas

Nařízená vs. dohodnutá Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci buď nařídit, nebo se s ním na takové práci dohodnout. Rozdíl vyplývá ze samotného pojmenování – nařízení práce přesčas představuje jednostranné jednání zaměstnavatele směrem k zaměstnanci, ke kterému nepotřebuje zaměstnavatel jeho souhlas, kdežto dohodnutá práce přesčas takový souhlas logicky vyžaduje. Zákon neřeší formu nařízení práce přesčas nebo dohody o ní, ta...

Dovolená v různých situacích

Dovolená a zkušební doba Není to nic neobvyklého. Zaměstnanec změní zaměstnání, nový zaměstnavatel s ním sjedná zkušební dobu a zrovna do této doby připadne zaměstnanci termín, na který si ještě u předchozího zaměstnavatele naplánoval dovolenou. Požádá tedy svého vedoucího o čerpání dovolené právě v této době. Vedoucí se zdráhá zaměstnanci dovolenou určit k čerpání a napadají ho následující otázky: Zaměstnanec ještě nesplnil podmínky pro...

Dovolená a kratší pracovní doba

Jiný než pětidenní pracovní týden Na co chci poukázat a kde se může kratší pracovní doba svým způsobem negativně promítnout do posuzování práva zaměstnance na dovolenou, je případ, kdy má zaměstnanec kratší pracovní dobu rozvrženu do menšího počtu dnů v týdnu, než je dnů 5. Dle ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce se sice též zaměstnanec, jehož pracovní doba...

Nenárokové složky mzdy

Označení a podmínky Zaměstnavatelé ji nazývají různě – prémie, odměna, osobní ohodnocení. Různě též koncipují kritéria a podmínky, na jejichž základě a po rozhodnutí příslušného vedoucího zaměstnance na ni může vzniknout zaměstnanci právo (nárok). Vždy by tam ale měla být spojitost s výkonem práce, protože je to nenároková složka mzdy a mzda přísluší dle § 109 odst. 1 a 2 ZP za práci. Aby...

Dlouhodobé ošetřovné z pohledu pracovního práva

Jednou z podmínek pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné je dle ustanovení § 41a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZNP“), to, že pojištěnec „nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou“. Z tohoto pohledu...

Převedení zaměstnance na jinou práci

Bez důvodu to nejde Je pochopitelné, že když je zaměstnanec nucen vykonávat jinou než sjednanou práci, musí mít převedení na jinou práci ze strany zaměstnavatele striktní právní rámec, tj. musí být postaveno na konkrétních, zákonem vymezených důvodech. Tyto důvody zákoník práce vyjmenovává v ustanovení § 41 odst. 1, 2, 4 a 5, nelze je rozšiřovat a rozděleny jsou v tom smyslu,...

Změny v oblasti lékařských prohlídek v průběhu vzdělávání

Načasování prohlídky Pokud posouzení zdravotní způsobilosti žáka či studenta v souvislosti s jeho odbornou praxí nutné je, a tento takovou praxi absolvuje během svého studia na více pracovištích u různých subjektů (zaměstnavatelů), není třeba, aby prošel vždy novou lékařskou prohlídkou před každým svým zařazením na konkrétní činnost u konkrétního zaměstnavatele. Z ustanovení § 51 odst. 2 písm. a) a d) ZSZS a stejně tak...