Tábory pro děti a mládež – pracovněprávní souvislosti

Kdo má právo na pracovní volno

S právem na pracovní volno není logicky spojena jakákoliv činnost zaměstnance na táborech pro děti a mládež. Pracovní volno zaměstnanci přísluší k činnosti vedoucích takových táborů, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků.

Výčet „funkcí“ na táboře, jak je uveden výše pro účely probírané překážky v práci, není nikde kodifikován a pořadatel tábora si může jejich strukturu a označení zvolit sám. Často se v této souvislosti skloňuje třeba funkce „hlavního vedoucího tábora“. Ačkoliv pro fyzickou osobu, která má takovou funkci vykonávat, nestanoví právní úprava obecně žádné kvalifikační předpoklady nebo speciální kompetence a určuje si je pořadatel podle potřeby, nutno upozornit, že pokud by šlo o tábor, na který chce pořadatel čerpat dotaci např. z programu MŠMT, pak vedoucí takového tábora musí být držitelem osvědčení o absolvování základního vzdělávacího kurzu nebo profesní kvalifikace „Hlavní vedoucí zotavovacích akcí dětí a mládež“. Přehled organizací, která provádějí školení za tímto účelem, je k dispozici na internetových stránkách jmenovaného ministerstva.

To, že bude na táboře vykonávat jednu z popsaných pozicí, bude zaměstnanec prokazovat svému zaměstnavateli potvrzením pořadatele tábora.

Rozsah pracovního volna

Pokud jsou výše popsané podmínky splněny, vzniká zaměstnanci za daným účelem právo na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však v délce 3 týdnů v kalendářním roce. Jde o celkovou délku, nikoliv o maximální délku jednoho konkrétního tábora pro děti a mládež. Zaměstnanec tak může čerpat pracovní volno i na několik táborů v různých termínech.

Dobu potřebnou pro uvolnění ze zaměstnání musí samozřejmě zaměstnanec zaměstnavateli v souladu s § 206 odst. 2 ZP také prokázat a je na něm, jakým způsobem tak učiní. V této souvislosti to bude nejčastěji písemné potvrzení pořadatele tábora, na kterém bude zaměstnanec vykonávat svoji činnost, a to jednak o době jeho trvání, jednak o tom, v čem bude činnost zaměstnance na takovém táboře spočívat. Ostatně je v zájmu samotného pořadatele tábora, aby poskytl zaměstnanci za tímto účelem součinnost a mohl vůbec doufat v to, že zaměstnavatel zaměstnance uvolní.

Je pracovní volno placené?

Ze zákona není, být ale může. Je třeba vycházet z obecného pravidla obsaženého v § 200 ZP, že při překážkách v práci pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v době pracovního volna nepřísluší, ledaže by zákoník práce sám, popřípadě zvláštní právní předpis, stanovil jinak, nebo by právo zaměstnance na tuto náhradu vzniklo z titulu dohody se zaměstnavatelem, ujednání v kolektivní smlouvě nebo by ho zaměstnanci přiznal zaměstnavatel vnitřním předpisem.

Protože zákoník práce právo na náhradu mzdy nebo platu s činností zaměstnance na táboře pro děti a mládež nespojuje, nemůže si zaměstnanec takovou náhradu nárokovat. V praxi se zpravidla nelze setkat ani s tím, že by zaměstnanci zmíněné právo vzniklo byť na základě dohody (smlouvy) nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele.

Praktická personalistika, ANAG, 2019, č. 7-8