Protože podstatou pružného rozvržení pracovní doby je určení základní pracovní doby, v níž je zaměstnanec povinen být na pracovišti, a vedle toho též volitelné pracovní doby, v jejímž rámci si volí začátek a konec pracovní doby, nelze se divit, že specificky posuzuje zákoník práce při tomto rozvržení i překážky v práci, ať už na straně na straně zaměstnance, nebo na straně zaměstnavatele. Překážky v práci na straně...
Okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je ve srovnání s rozvázáním pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. g) části věty před středníkem zákoníku práce výjimečným opatřením (srov. dikci ustanovení § 55 odst. 1 zákoníku práce „Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, …“). K...
Nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci [jsou-li k tomu splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce], která je pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Není-li možné dosáhnout účelu převedení...
Také ve vztahu k právní úpravě dovolené sehrává nemoc (dočasná pracovní neschopnost) poměrně důležitou roli. Jde především o krácení dovolené ve smyslu § 223 odst. 1 ZP a její přerušení, pokud zaměstnanec během doby čerpání dovolené onemocní (viz § 219 odst. 1 ZP). Krácení dovolené Podle § 223 odst. 1 ZP platí, že pokud zaměstnanec v důsledku překážky v práci,...
Zásada, že pro účely zjištění průměrného výdělku je třeba zahrnout do základu pro výpočet průměrného výdělku veškerou mzdu nebo plat zúčtované zaměstnanci v rozhodném období, však neplatí bezvýjimečně, neboť v případě, jestliže je v určitém kalendářním čtvrtletí zúčtována k výplatě mzda nebo plat poskytovaná nikoliv jen za dané kalendářní čtvrtletí ale za období delší, docházelo by rigidním uplatňováním uvedené zásady ke zkreslení průměrných příjmů...
