Dovolená od roku 2021 – vybrané problémy a omyly

Dovolená v „hodinách“

Když se člověka nedotčeného ve větší míře pracovním právem zeptáte, co slyšel nebo ví o novinkách v oblasti dovolené, zpravidla opáčí, že jde o „dovolenou v hodinách“. Ano, jestliže do konce roku 2020 jsme měli potřebu výměru dovolené v týdnech přepočítávat na dny (podle počtu pracovních dnů zaměstnance připadajících mu v průměru na týden), nově zaměstnanci za splnění příslušných podmínek a podle počtu celých násobků odpracované týdenní pracovní doby vzniká právo na dovolenou vyjádřenou v hodinách. A platí to jak pro dovolenou za kalendářní rok, tak pro dodatkovou dovolenou. Záhy ale zjistíte, že mnozí si ono spojení „dovolená v hodinách“ překládají do režimu jejího čerpání, a to v tom smyslu, že nově je umožněno, aby zaměstnanec čerpal dovolenou opakovaně v řádu třeba jedné nebo dvou hodin.

Nic takového novela zákoníku práce samozřejmě nepřinesla a přinést ani nemohla, popíralo by to účel dovolené, kterým je odpočinek zaměstnance. Zákon sám upravuje minimální rozsah čerpání dovolené nově v ustanovení § 218 odst. 6, dle kterého „čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny“. Z této věty lze dovodit následující:

• O určení čerpání dovolené rozhoduje pořád zaměstnavatel (prostřednictvím příslušného vedoucího zaměstnance). I když zaměstnanec požádá o čerpání dovolené v kratším rozsahu, nemusí mu být, ba v řadě případů ani nemůže být, vyhověno.
• Není vyloučeno, aby zaměstnanec čerpal dovolenou v délce právě a jenom jedné své směny. V některých případech to zákon svým způsobem dokonce předpokládá (viz dále k dovolené ve svátek). Ani nadále nelze však dovolenou „drobit“ do nepřiměřeně krátkých částí. Také v roce 2021 platí beze změny pravidlo obsažené v ustanovení § 217 odst. 1 ZP, že „poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené“.
• Čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny zaměstnance, je spojeno se dvěma omezeními – jde o výjimečnou záležitost (tj. nebude se to stávat pravidelně) a zaměstnanec s takovým postupem souhlasí (zpravidla je to on sám, kdo o dovolenou v tomto režimu žádá; jako příklad lze uvést situaci, kdy se zaměstnanec podrobí vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení a po zbývající část své směny, kterou by jinak musel odpracovat, hodlá čerpat dovolenou, protože do zaměstnání se jednoduše nechce už vracet).
• Délka dovolené čerpané ve výše uvedeném režimu musí činit alespoň polovinu směny zaměstnance (té, ve které zaměstnanec dovolenou čerpá). U zaměstnanců se směnami dlouhými třeba 7,5 hodiny nebo 7,75 hodiny lze doporučit, aby to byla doba delší této poloviny, a čerpání se tak nepočítalo ve čtvrthodinách či přímo v jednotlivých minutách. Zákon sice připouští, aby (z logiky věci opět jen se souhlasem zaměstnance) byla dovolená čerpána v ještě kratším úseku než polovina směny, ale váže tuto možnost výhradně na dočerpání zbývající dovolené. Takový případ přichází v úvahu v souvislosti se skončením pracovního poměru nebo koncem kalendářního roku, kdy už bude zřejmé, v jaké délce zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo a kolik jí zbývá k čerpání. Specifickým případem je čerpání dovolené v bezprostřední návaznosti na skončení mateřské dovolené (příslušné části rodičovské dovolené u zaměstnance-muže). V jiných případech by svůj postup zaměstnavatel ani přes svolení zaměstnance neobhájil a vystavil by se riziku uložení sankce od orgánu inspekce práce.

Příklad

Zaměstnanec požádal svého vedoucího v průběhu měsíce března 2021 o čerpání 3 hodin dovolené na konci své 8hodinové směny, aby si vyřídil soukromou záležitost. Takové žádosti by neměl vedoucí zaměstnanec vyhovět. Doba čerpání dovolené by byla kratší poloviny směny a nejde o její dočerpání. Výjimečně by šlo uvedenou situaci řešit tak, že zaměstnanec bude čerpat dovolenou v délce minimálně 4 hodiny. Jinak by ale měl požádat např. o neplacené volno s možností jeho napracování nebo navrhnout vedoucímu zaměstnanci jiné řešení (např. čerpání náhradního volna za předchozí práci přesčas nebo práci ve svátek).

Personální a sociální kartotéka, Wolters Kluwer, 2021, č. 3