Změna pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou

Zákonná fikce, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, nastává ve smyslu ustanovení § 39 odst. 5 věty první zákoníku práce za splnění dvou předpokladů. Prvním z nich je sjednání trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s ustanovením § 39 odst. 2 až 4 zákoníku práce a druhým předpokladem je písemné oznámení zaměstnance zaměstnavateli, že trvá na tom, aby...

Skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Výpověď Výpověď je jednostranným způsobem zrušení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce. Použít ji může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec a na rozdíl od pracovního poměru není právní úprava na zaměstnavatele přísnější – ani zaměstnavatel není v tomto případě vázán žádným výpovědním důvodem, neplatí ochrana zaměstnance prostřednictvím zákazu výpovědi apod. Zrušit pracovněprávní vztah vzniklý na základě dohod...

Porušení (porušování) pracovní kázně

Vazba na pracovní dobu Mohlo by se zdát, že ta rovnice platí, ale není tomu tak. Totiž rovnice, že porušit pracovní kázeň může zaměstnanec výhradně a jen ve své pracovní době, kdy je povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a mimo tuto dobu že porušení pracovní kázně nepřichází v úvahu. Je sice pravda, že většina povinností vyplývajících zaměstnanci z pracovního poměru se...

Úraz zaměstnance na akci pořádané pro zákazníky zaměstnavatele

V soudní praxi nejsou pochybnosti o tom, že, je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, nelze považovat veškerou jeho činnost po dobu pracovní cesty za úkony, jež souvisejí s plněním pracovních úkolů. Je zastáván názor, že průběh pracovní cesty – od svého počátku až do návratu z ní – se štěpí na více úseků, které z hlediska vztahu k plnění pracovních úkolů či přímé souvislosti s ním...

Neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance

V tom nejširším slova smyslu (a vyplývá to přímo ze znění ustanovení § 52 písm. f) ZP) jsou neuspokojivé pracovní výsledky jedním z případů, kdy zaměstnanec nesplňuje požadavky pro řádný výkon sjednané práce. Zaměstnavatel je logicky oprávněn po zaměstnanci vyžadovat, aby dosahoval uspokojivých pracovních výsledků. Ostatně to je jedním z důvodů, proč zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovněprávní vztah. Co vypadá na první...

Délka pracovní doby a nadbytečnost zaměstnance

Zaměstnanec se stane pro zaměstnavatele nadbytečným, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce, pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí o organizační změně zcela nebo v dosavadním rozsahu (náplni) v dalším období potřebná. Z uvedeného vyplývá, že nadbytečnost zaměstnance musí být posuzována pouze s ohledem na druh práce (daný rozsahem – náplní), který zaměstnanec podle pracovní smlouvy pro zaměstnavatele...

Zkrácení sjednané zkušební doby

Z toho, že sjednanou zkušební dobu není možné platně dodatečně prodloužit, nelze „analogicky“ dovozovat, že sjednanou zkušební dobu nelze platně ani dodatečně zkrátit. Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby je, aby účastníci pracovního poměru získali (mohli získat) poznatky potřebné k rozhodnutí, zda budou chtít v pracovním poměru dále pokračovat nebo zda ho ukončí. Není však vyloučeno, aby tyto...

Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci

Na čí straně je to překážka v práci? Jednou z velmi diskutovaných otázek v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, je to, jak posoudit dobu od doručení lékařského posudku s takovým posudkovým závěrem do skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby. Jestli jako překážku v práci na straně zaměstnavatele (nejspíše dle ustanovení § 208 ZP a tedy s náhradou mzdy nebo...

Doba trvání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Chce-li zaměstnavatel dodržet všechny své povinnosti vztahující se k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr a neriskovat uložení pokuty od kontrolního orgánu až do výše 2.000.000 Kč, musí učinit jejich součástí zákonem předepsané náležitosti. Jak § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), pro dohodu o provedení práce, tak § 76 odst. 4...

Více pracovněprávních vztahů po sobě a zkušební doba

Právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr se od pracovního poměru neliší pouze uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti místo pracovní smlouvy, ale také obsahem, tj. vymezením práv a povinností stran těchto pracovněprávních vztahů. Tyto odlišnosti opodstatňují sjednávání zkušební doby v pracovní smlouvě (popřípadě v jiné smlouvě) i v případech, kdy jejímu uzavření předcházel pracovněprávní...