Zkrácení sjednané zkušební doby

Z toho, že sjednanou zkušební dobu není možné platně dodatečně prodloužit, nelze „analogicky“ dovozovat, že sjednanou zkušební dobu nelze platně ani dodatečně zkrátit. Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby je, aby účastníci pracovního poměru získali (mohli získat) poznatky potřebné k rozhodnutí, zda budou chtít v pracovním poměru dále pokračovat nebo zda ho ukončí. Není však vyloučeno, aby tyto potřebné poznatky získali dříve a ještě před uplynutím sjednané zkušební doby jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec usoudili, že pracovní poměr splňuje jejich očekávání a že výkon práce ve sjednaném pracovním poměru oběma stranám vyhovuje.

Protože zákon vylučuje pouze dodatečné prodloužení zkušební doby, nikoli její zkrácení, není za této situace důvod bránit účastníkům pracovního poměru v tom, aby smluvně (na základě vzájemné dohody) původně sjednanou zkušební dobu dodatečně zkrátili. Rovněž v tomto případě se uplatní „obecná zásada rovnosti účastníků pracovní smlouvy“, neboť účastníci tím sice ztrácejí možnost jednoduše ukončit ihned pracovní poměr, na straně druhé však získávají „jistotu a relativní trvalost“ pracovního poměru, o němž oba usoudili, že odpovídá jejich potřebám a očekáváním.

Nejvyšší soud, 3. 4. 2017, 21 Cdo 1755/2016, http://bit.ly/2sOt1W3