Výše příplatku ke mzdě za noční práci a za práci v sobotu a neděli

Mzdový výměr nemůže představovat zákonem předvídanou formu ujednání o příplatcích, protože na něm chybí projev vůle zaměstnance. Ze své povahy je ostatně mzdový výměr nevhodnou formou pro ujednání o „jiné minimální výši“ příplatků, protože se jedná o jednostranný právní úkon zaměstnavatele.

Zákon umožňuje, aby příplatky dle ustanovení § 116 a § 118 zákoníku práce byly ujednány odchylně od zákona, jenž sám stanoví výši příplatků 10%. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku za noční práci nebo práci v sobotu a neděli je však podle výše uvedených ustanovení zákoníku práce možné výhradně sjednat – zejména formou kolektivní nebo individuální smlouvy (nejčastěji pracovní smlouvou, případně dodatkem k pracovní smlouvě). Podstatné je to, aby způsob a výše příplatku byl skutečně sjednán, tj. byl výsledkem dvoustranného právního jednání, které beze zbytku splňuje náležitosti právního jednání včetně náležitostí svobody a projevu vůle zaměstnance.

Naopak není podstatné označení dokumentu, jímž dojde k odlišnému ujednání o výši příplatku, což odpovídá zásadě, že právní jednání musí být vždy vykládáno podle svého obsahu, nikoli podle formálního označení. Není proto vyloučeno, aby byly příplatky sjednány v dokumentu označeném jako „mzdový výměr“; avšak dohoda stran o odchylném ujednání by z něj musela být zřejmá a musela by vyhovovat výše popsaným náležitostem.

Z textu ustanovení § 116 a § 118 zákoníku práce je patrné, že jím stanovenou minimální desetiprocentní výši příplatku nelze pokládat za nepodkročitelné minimum. Zákonná úprava vychází z předpokladu, že povinná forma „sjednání“ zajišťuje dostatečnou ochranu zaměstnanců. Možnost sjednat jinou minimální výši příplatku za noční práci (za práci v sobotu a v neděli) je nezbytným předpokladem pro praktickou aplikaci druhé části zmocnění, a to sjednat jiný způsob určení příplatku. Jiným způsobem může být zejména určení příplatku konkrétní částkou, sjednanou jako minimální, nebo pevná sazba příplatku. Odchylná úprava výše příplatků je tedy možná, avšak podstatné je, aby nedošlo k vyprázdnění smyslu uvedených příplatků, jímž je poskytnutí zaměstnanci určité kompenzace na to, že koná práci v časově ztíženém pracovním režimu. Nebylo by tedy možné sjednat příplatek jen v nepatrné či symbolické výši

Nejvyšší správní soud, 18. 1. 2018, 4 Ads 176/2017, https://bit.ly/2Eqlle9