Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídka slouží k tomu, aby nebyl uchazeč o zaměstnání v souvislosti se vznikem pracovněprávního vztahu nebo zaměstnanec při jeho změně zařazen k výkonu práce, který neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Čeho se u vstupní prohlídky změny konkrétně dotkly?

Načasování prohlídky

Do nabytí novely zákona musel zaměstnavatel zajistit provedení vstupní prohlídky zásadně před uzavřením pracovní smlouvy (rozuměj dále též před jmenováním na vedoucí pracovní místo, popř. uzavřením některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud šlo o případ, že zákon vyžadoval vstupní prohlídku i u nich). Nově dle ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) ZSZS postačí, pokud bude uchazeč o zaměstnání absolvovat vstupní prohlídku před vznikem pracovního poměru nebo pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce. Ve stejném duchu bylo změněno rovněž ustanovení § 32 ZP, dle kterého „v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce“.

Ačkoliv se mu otevřela možnost vyslat uchazeče o zaměstnání na vstupní prohlídku až po uzavření pracovní smlouvy, měl by zaměstnavatel pečlivě zvážit, jestli této možnosti využije. Troufám si tvrdit, že jistější je varianta setrvat u dosavadního načasování vstupní prohlídky a k uzavření pracovní smlouvy přistoupit až poté, co bude zaměstnavateli doručen od poskytovatele pracovnělékařských služeb lékařský posudek ze vstupní prohlídky, že uchazeč o zaměstnání je k výkonu požadované práce zdravotně způsobilý. V opačném případě se může totiž stát, že v rámci vstupní prohlídky provedené až po uzavření pracovní smlouvy bude zaměstnanec shledán zdravotně nezpůsobilým, sjednanou práci mu zaměstnavatel nebude moci přidělovat a naopak bude přemýšlet např. o rychlém uzavření dohody o zrušení pracovní smlouvy, protože (budoucí) pracovní poměr ztratí své opodstatnění.

Náklady prohlídky

V souvislosti se vstupní prohlídkou mohl zaměstnavatel dle ustanovení § 59 odst. 2 ZSZS ve znění účinném do konce října 2017 uzavřít s uchazečem o zaměstnání dvě dohody co do úhrady nákladů této prohlídky. V prvním případě to byla dohoda o tom, že zaměstnavatel zaplatí náklady vynaložené na vstupní prohlídku, i když pracovněprávní vztah uzavřen nakonec nebude a povinnost k jejich úhradě by šla dle zákona za uchazečem o zaměstnání. Druhý případ dopadal na situaci, kdy pracovněprávní vztah uzavřen byl, zákon povinoval k úhradě zmíněných nákladů zaměstnavatele, ale zaměstnavatel se dohodl s uchazečem o zaměstnání jinak (pokud ovšem nebyl takový postup vyloučen zvláštním předpisem, např. u osob ucházejících se o zaměstnání k práci v noci nebo u mladistvých uchazečů o zaměstnání). V praxi bylo zcela běžné, že zaměstnavatel sjednal s uchazečem o zaměstnání (písemnou) dohodu např. v tom smyslu, že skončí-li pracovní poměr ve zkušební době, náklady vstupní prohlídky půjdou zcela, nebo zčásti za uchazečem o zaměstnání, a uplyne-li sjednaná zkušební doba a zaměstnanec se tímto stabilizuje, povinnost k úhradě těchto nákladů má zaměstnavatel.

Novela ZSZS možnost posléze uvedené dohody zaměstnavateli vzala. Znamená to, že bude-li uzavřen pracovněprávní vztah, náklady spojené se vstupní prohlídkou hradí už zaměstnavatel vždy, bez možnosti se dohodnout s uchazečem o zaměstnání jinak (včetně varianty váznoucí na uplynutí zkušební doby), i kdyby měl pracovní poměr trvat jen pár dní.

Průvodce pracovněprávními předpisy, BMSS-START, 2017, č. 12