Uzavření a vznik dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Uzavření dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce vede k založení základního pracovněprávního vztahu. Fyzickou osobu vykonávající práci v jeho rámci nutno považovat za zaměstnance a osobu mu práci přidělující za zaměstnavatele. To samo o sobě znamená, že zaměstnavatel musí mít na paměti např. právní úpravu pracovnělékařských služeb nebo zákonného pojištění své odpovědnosti za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce není žádný „méněcenný“ pracovněprávní vztah. Na tom nic nemění skutečnost, že zaměstnancům vykonávajícím práci v rámci zmíněných dohod nevznikají automaticky ze zákona stejná práva jako zaměstnancům v pracovním poměru nebo že jejich prostřednictvím nemůže zaměstnavatel plnit např. povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V řadě ustanovení pracovněprávních předpisů se na dohody nahlíží zcela stejně jako na pracovní poměr a připravovaná novela zákoníku práce tento náhled ještě prohloubí.

Písemná forma

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně (viz § 77 odst. 1 ZP). Nedodržení předepsané formy nemusí znamenat nutně neplatnost této dohody, protože dle § 20 ZP platí, že pokud již bylo započato s plněním, nelze se pro nedostatek formy dovolat neplatnosti takového právního jednání, jímž vzniká základní pracovněprávní vztah. Hrozí ale riziko vysoké pokuty od orgánu inspekce práce. Zaměstnavateli, který neuzavře dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce písemně, může být dotčeným kontrolním orgánem uložena dle § 12 a § 25 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, pokuta až do výše 10.000.000 Kč.

Kdy pracovněprávní vztah vzniká?

O tom, kdy vzniká pracovní poměr, se zákoník práce zmiňuje výslovně ve svém § 36 (ke dni, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance). Pokud jde o pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, výslovné pravidlo podobné ustanovení o vzniku pracovního poměru chybí. Není ale důvod ho nepoužít analogicky, tím spíše, že jednou z povinných obsahových náležitostí jak dohody o pracovní činnosti, tak dohody o provedení práce je dle § 75 a § 76 odst. 4 ZP vymezení „doby, na kterou se dohoda uzavírá“. V praxi mohou nastat tyto případy:

1)

V dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce je doba, na kterou se dohoda uzavírá, vymezena konkrétními daty, např. doba od 1. 4. 2017 do 30. 9. 2017. K uzavření dohody přistoupily smluvní strany řekněme dne 15. 3. 2017. Ke vzniku pracovněprávního vztahu dojde ke dni 1. 4. 2017, bez ohledu na to, kdy byla dohoda uzavřena. Totéž platí pro případ, že konec této doby bude spojen s uplynutím nějakého období, aniž by bylo předem zřejmé, ke kterému konkrétnímu dni to přesně bude (např. na dobu do skončení překážky v práci na straně jiného zaměstnance).

2)

V některé z těchto dohod je sjednáno, že se uzavírá na dobu určitou do konkrétního data (nebo uplynutí sjednaného období), aniž by byl vymezen počátek této doby. Pracovněprávní vztah vzniká v tomto případě ke dni uzavření zmíněné dohody.

3)

Dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce je sjednána na dobu neurčitou. Pokud zaměstnanec a zaměstnavatel v této dohodě jasně vymezí, odkdy začíná tato doba běžet, použije se výklad ad 1). Pakliže počátek doby, na kterou se dohoda uzavírá, konkretizován není, platí výklad ad 2).

Praktická personalistika, ANAG, 2017, č. 3-4