Náhradní plnění po dvou novelách

 

Do nabytí účinnosti novely byl dle ustanovení § 81 odst. 3 ZOZ dodavatel náhradního plnění povinen vést o poskytnutém náhradním plnění evidenci obsahující identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty (DPH), datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna. Zaměstnavateli (odběrateli) byla ustanovením § 83 téhož právního předpisu uložena povinnost, aby obdobné údaje (zjednodušeně řečeno od koho, co, za jakou cenu, kdy a na základě jakého dokladu bylo plnění odebráno nebo zadáno) uvedl v rámci ohlášení o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením adresovaném krajské pobočce Úřadu práce.

Obě tyto povinnosti byly novelou zákona zrušeny. Důvodem je zavedení elektronické evidence náhradního plnění, jejímž správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Obsah evidence

Co je obsahem elektronické evidence, určuje ustanovení § 84 odst. 2 ZOZ. Jsou to konkrétně tyto údaje:

  1. identifikační údaje dodavatele a odběratele,
  2. cena výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez DPH započitatelná do plnění povinného podílu formou náhradního plnění,
  3. datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,
  4. číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka,
  5. datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného formou náhradního plnění, a
  6. čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Zajímavé je v této souvislosti znění čtvrtého odstavce téhož ustanovení zákona, dle kterého „údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění je veřejně přístupný“. Zákon zde má na mysli limit dle ustanovení § 81 odst. 3 ZOZ, tj. limit, do kterého může dodavatel poskytnout plnění, aby toto bylo ještě plněním náhradním a zaměstnavatel jako odběratel si je mohl započíst pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tento limit odpovídá v současnosti 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného u dodavatele v předchozím kalendářním roce.

Za veřejně přístupný tak zákon označuje údaj, o němž se jako o obsahové náležitosti elektronické evidence vůbec nezmiňuje. V elektronické evidenci ale zahrnut je, protože jde o údaj pro odběratele naprosto zásadní. Z něho totiž mohou vyčíst, jestli má smysl od příslušného dodavatele ještě něco odebrat (něco mu zadat), aby to bylo náhradní plnění. Nemusím připomínat, že pokud by následnou kontrolou orgán inspekce práce zjistil, že si zaměstnavatel započetl jako náhradní plnění mj. plnění, které bylo dodavatelem poskytnuto již „nad limit“, nebylo by uznáno a zaměstnavatel by často musel splnit povinný podíl dodatečně formou odvodu do státního rozpočtu. Dodavateli za překročení limitu žádná zákonná sankce nehrozí. Proto MPSV ve svých zprávách a metodikách opakovaně upozorňuje odběratele, aby na tyto situace pamatovali ve smlouvě s dodavatelem a sjednali si pro tento případ třeba smluvní pokutu.

Překvapivě není naopak za veřejně přístupný označen údaj o čtvrtletním přepočetném počtu zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. I k němu ale budou mít dle informací MPSV odběratelé přístup, protože tento údaj je dle nově vloženého ustanovení § 81 odst. 5 ZOZ rozhodný pro zjištění podmínky zaměstnávání více než 50% zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a tedy pro ověření, že jde vůbec o oprávněného dodavatele náhradního plnění. Současně jde o údaj, který dle ustanovení § 18 odst. 2 prováděcí vyhlášky ovlivňuje počet osob se zdravotním postižením, které si může odběratel pro účely plnění povinného podílu započítat.

Jak to bude fungovat

Dle ustanovení § 84 odst. 3 ZOZ platí, že údaje do elektronické evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek. Aby tento dodavatel věděl, jak elektronická evidence náhradního plnění funguje a jak ji obsluhovat, vydalo MPSV podrobný manuál. Ten (stejně jako samotná aplikace) je dostupný na jeho Integrovaném portálu www.portal.mpsv.cz, v rubrice Zaměstnanost – Pro zaměstnavatele – Zaměstnávání OZP. Doporučuji, aby si tento manuál přečetli i zaměstnavatelé jako odběratelé, protože je zaměřen i na ně a vyplývají jim z něho důležité informace. Za pozornost stojí zejména následující pasáže:

1)

Jak jsem výše uvedl, ačkoliv zákon se o něm jako o obsahové náležitosti elektronické evidence nezmiňuje, bude její součástí též údaj o výši limitu pro dodavatele a o průběžném stavu jeho plnění. Za tímto účelem manuál předpokládá, že dodavatel bude do elektronické evidence zadávat rovněž průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které zaměstnával za předchozí kalendářní rok.

Podle manuálu bude zadáváním údajů o jednotlivých dodávkách automaticky aktualizována výše limitu dodavatele. Pokud by vložením údajů o konkrétní dodávce došlo k přečerpání aktuálního volného limitu dodavatele, nebude mu již umožněno tento údaj vložit. Dodavatel bude ale moci snížit započitatelnou částku tak, aby odpovídala aktuálnímu volnému limitu.

2)

MPSV v dotčeném manuálu požaduje po dodavateli, aby do elektronické evidence zadal rovněž „e-mail odběratele“. Tento požadavek odůvodňuje zmíněné ministerstvo tím, že u dodávek realizovaných po 1. 10. 2017 budou odběratelé informováni na uvedený e-mail o zaevidování svého dokladu do elektronické evidence. Odběratel tak obdrží na daný e-mail automaticky generovanou zprávu s odkazem na potvrzení dodávky. Postup odběratele popisuje MPSV takto:

„Po vložení údajů o odebraném zboží, službě nebo zadané zakázce ze strany dodavatele obdrží odběratel automaticky generovaný potvrzovací e-mail, na kterém potvrdí dodavatelem evidované údaje nebo je vrátí dodavateli k opravě, a to následovně. V e-mailu je odkaz, po jehož rozkliknutí se odběrateli zobrazí stránka, kde je odběrateli sděleno, jakým dodavatelem byl doklad do evidence vložen, v jaké částce, číslo dokladu, datum dodání a datum zaplacení. Odběratel po kontrole údajů klikne na tlačítko „doklad je v pořádku/vrátit k opravě/odmítnout“.

Lze ocenit, že popsaným procesem se odběratel ujistí o tom, že dodavatel vložil údaje o poskytnutém plnění v zákonem požadované lhůtě 30 dnů od jeho zaplacení a že je tedy splněna jedna z podmínek pro to, aby si ho odběratel mohl započítat pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Co mne však trochu zaráží, je závěr manuálu v tom smyslu, že „do náhradního plnění lze započítat pouze dodávky, které odběratel potvrdí“ (tj. klikne na nabídnutou variantu, že „doklad je v pořádku“). Z toho lze dovodit, že podle MPSV až teprve tímto „kliknutím“ bude završen proces vložení požadovaných údajů do elektronické evidence. V praxi nelze asi předpokládat, že by odběratel dodávku nepotvrdil (případně ji nepotvrdil po provedené opravě, pokud původní údaje neodpovídají skutečnosti), protože to není v jeho zájmu, ale jde dle mého názoru o závěr přinejmenším diskutabilní. Zákon s žádnou povinností odběratele v této souvislosti nepočítá.

Práce a mzda, Wolters Kluwer, 2017, č. 11