Kategorie: Články

Kratší pracovní doba a další pracovněprávní souvislosti

Dva „typy“ kratší pracovní doby Naznačil jsem to už minule, když jsem o kratší pracovní době psal jednak jako o sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jednak jako o té, v níž vykonává zaměstnanec práci na základě své žádosti. Výsledek je sice stejný, totiž že zaměstnanec nepracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu a projevuje se to na výši jeho mzdy nebo platu, které mu příslušejí...

Výpověď pro soustavné méně závažné porušování „pracovní kázně“

Třikrát méně závažně? Název toho výpovědního důvodu k tomu svádí. Totiž že ona 3 porušení pracovní kázně musejí mít zásadně intenzitu porušení méně závažných a jiná použít nelze. Nedostal by se tak zaměstnavatel, tím spíše v současné době, do svízelné situace? Jen si to vemte, zaměstnanec poruší povinnost vyplývající mu z pracovního poměru, zaměstnavatel to zhodnotí jako porušení závažné, a...

O práci přesčas

Nařízená vs. dohodnutá Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci buď nařídit, nebo se s ním na takové práci dohodnout. Rozdíl vyplývá ze samotného pojmenování – nařízení práce přesčas představuje jednostranné jednání zaměstnavatele směrem k zaměstnanci, ke kterému nepotřebuje zaměstnavatel jeho souhlas, kdežto dohodnutá práce přesčas takový souhlas logicky vyžaduje. Zákon neřeší formu nařízení práce přesčas nebo dohody o ní, ta...

Dovolená v různých situacích

Dovolená a zkušební doba Není to nic neobvyklého. Zaměstnanec změní zaměstnání, nový zaměstnavatel s ním sjedná zkušební dobu a zrovna do této doby připadne zaměstnanci termín, na který si ještě u předchozího zaměstnavatele naplánoval dovolenou. Požádá tedy svého vedoucího o čerpání dovolené právě v této době. Vedoucí se zdráhá zaměstnanci dovolenou určit k čerpání a napadají ho následující otázky: Zaměstnanec ještě nesplnil podmínky pro...

Dovolená a kratší pracovní doba

Jiný než pětidenní pracovní týden Na co chci poukázat a kde se může kratší pracovní doba svým způsobem negativně promítnout do posuzování práva zaměstnance na dovolenou, je případ, kdy má zaměstnanec kratší pracovní dobu rozvrženu do menšího počtu dnů v týdnu, než je dnů 5. Dle ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce se sice též zaměstnanec, jehož pracovní doba...

Nenárokové složky mzdy

Označení a podmínky Zaměstnavatelé ji nazývají různě – prémie, odměna, osobní ohodnocení. Různě též koncipují kritéria a podmínky, na jejichž základě a po rozhodnutí příslušného vedoucího zaměstnance na ni může vzniknout zaměstnanci právo (nárok). Vždy by tam ale měla být spojitost s výkonem práce, protože je to nenároková složka mzdy a mzda přísluší dle § 109 odst. 1 a 2 ZP za práci. Aby...

Dlouhodobé ošetřovné z pohledu pracovního práva

Jednou z podmínek pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné je dle ustanovení § 41a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZNP“), to, že pojištěnec „nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou“. Z tohoto pohledu...

Změny v oblasti lékařských prohlídek v průběhu vzdělávání

Načasování prohlídky Pokud posouzení zdravotní způsobilosti žáka či studenta v souvislosti s jeho odbornou praxí nutné je, a tento takovou praxi absolvuje během svého studia na více pracovištích u různých subjektů (zaměstnavatelů), není třeba, aby prošel vždy novou lékařskou prohlídkou před každým svým zařazením na konkrétní činnost u konkrétního zaměstnavatele. Z ustanovení § 51 odst. 2 písm. a) a d) ZSZS a stejně tak...

Periodická prohlídka

Začátek a konec lhůty Novela vyhlášky odpověděla na častý dotaz ze strany zaměstnavatelů, od kterého dne počítat běh lhůty pro periodickou prohlídku. Do jejího ustanovení § 11 byl vložen nový odstavec 6, který určuje den rozhodný pro stanovení termínu periodické prohlídky. Novela vyhlášky počítá s tím, že to může být některý z následujících dnů: den vydání lékařského posudku ze vstupní...

Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídka slouží k tomu, aby nebyl uchazeč o zaměstnání v souvislosti se vznikem pracovněprávního vztahu nebo zaměstnanec při jeho změně zařazen k výkonu práce, který neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Čeho se u vstupní prohlídky změny konkrétně dotkly? Načasování prohlídky Do nabytí novely zákona musel zaměstnavatel zajistit provedení vstupní prohlídky zásadně před uzavřením pracovní smlouvy (rozuměj dále též před jmenováním...