Zásada, že tatáž osoba může být za tentýž skutek postižena pouze jedenkráte (ne bis in idem), je zásadou práva veřejného přimykající se především k právu trestnímu a správnímu, případně dopadající na tato řízení, týkající se stejného skutku a stejné osoby. Její uplatnění také na řízení kárná či kázeňská je prozatím sporné. Přenesení uvedeného principu (zásady) do práva pracovního (byť i jen do úpravy týkající...
Jak k svátku přistupovat Aby zaměstnavatel správně zohlednil existenci svátku co do práv a povinností toho kterého zaměstnance, musí si umět odpovědět na dvě základní otázky: Připadl svátek na pracovní den (směnu) zaměstnance dle rozvrhu jeho týdenní pracovní doby? Došlo ze strany zaměstnance v den svátku k výkonu práce? Odpovědi na výše uvedené otázky mohou vyústit v zásadě do čtyř obecných variant (s možností jejich vzájemné...
Kdo má právo na pracovní volno S právem na pracovní volno není logicky spojena jakákoliv činnost zaměstnance na táborech pro děti a mládež. Pracovní volno zaměstnanci přísluší k činnosti vedoucích takových táborů, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků. Výčet „funkcí“ na táboře, jak je uveden výše pro účely probírané překážky v práci, není nikde kodifikován...
Pokud zaměstnanec onemocní a je mu ošetřujícím lékařem vystaveno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, má to hned několik pracovněprávních důsledků – zaměstnavatel ho musí dle ustanovení § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo „ZP“), omluvit z výkonu práce a poskytnout mu za tímto účelem pracovní volno, zaměstnanec je až...
Nejsou pochybnosti o tom, že závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele může v pracovněprávních vztazích zaniknout rovněž započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek...
Zákon nezakazuje, aby se zaměstnavatel nechal ve smyslu ustanovení § 441 odst. 1 občanského zákoníku zastoupit zaměstnancem jako zmocněncem na základě dohody o plné moci (nejde-li o případ střetu se zájmy zastoupeného uvedený v ustanovení § 437 odst. 1 téhož právního předpisu). Zaměstnanec tedy může vedle zákonného zastoupení podle ustanovení § 166 odst. 1 občanského zákoníku svého zaměstnavatele, který...
Z ustanovení § 40 odst. 3 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (nyní dle ustanovení § 561 odst. 1 stávajícího občanského zákoníku) vyplývá, že možnost nahrazení podpisu jednající osoby na písemném projevu vůle mechanickými prostředky (např. razítkem, faksimile, reprodukcí podpisu na tiskopise) přichází v úvahu pouze v případech, kdy je to obvyklé. Obvyklost případu je přitom třeba posuzovat objektivně,...
Otázka Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou k výkonu práce A. Pracovní poměr skončil, ale po necelém půlroce vznikl mezi týmiž smluvními stranami znovu pracovní poměr na dobu určitou, leč k výkonu práce B (tj. k jinému druhu práce než v předchozím pracovním poměru). Půjde ve vztahu k právní úpravě pracovního poměru na dobu určitou o první, nebo druhý pokus?...
Dva „typy“ kratší pracovní doby Naznačil jsem to už minule, když jsem o kratší pracovní době psal jednak jako o sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jednak jako o té, v níž vykonává zaměstnanec práci na základě své žádosti. Výsledek je sice stejný, totiž že zaměstnanec nepracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu a projevuje se to na výši jeho mzdy nebo platu, které mu příslušejí...
Aby byl dán výpovědní důvod ve smyslu ustanovení § 52 písm. f) části věty za středníkem zákoníku práce, nepostačuje bez dalšího samotná skutečnost, že zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele skutečně má neuspokojivé pracovní výsledky. Zákon stanoví jako podmínku, která musí být ještě předtím splněna, aby zaměstnavatel v době posledních 12 měsíců zaměstnance písemně vyzval k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků...
