Autor Petr Bukovjan

O autorovi

Oprava poškozené věci a náhrada škody

Škoda, kterou zaměstnanec způsobí svému zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, může spočívat též v nákladech na opravu poškozeného stroje nebo zařízení, na které pracovali zaměstnanci poškozeného zaměstnavatele, jimž tento zaměstnavatel vyplatil mzdu nebo plat za vykonanou práci. Náklady na mzdu zaměstnanců poškozeného zaměstnavatele, kteří pracovali na...

Převedení zaměstnance na jinou práci

Bez důvodu to nejde Je pochopitelné, že když je zaměstnanec nucen vykonávat jinou než sjednanou práci, musí mít převedení na jinou práci ze strany zaměstnavatele striktní právní rámec, tj. musí být postaveno na konkrétních, zákonem vymezených důvodech. Tyto důvody zákoník práce vyjmenovává v ustanovení § 41 odst. 1, 2, 4 a 5, nelze je rozšiřovat a...

Změny v oblasti lékařských prohlídek v průběhu vzdělávání

Načasování prohlídky Pokud posouzení zdravotní způsobilosti žáka či studenta v souvislosti s jeho odbornou praxí nutné je, a tento takovou praxi absolvuje během svého studia na více pracovištích u různých subjektů (zaměstnavatelů), není třeba, aby prošel vždy novou lékařskou prohlídkou před každým svým zařazením na konkrétní činnost u konkrétního zaměstnavatele. Z ustanovení § 51 odst. 2 písm. a) a d)...

Zákonná změna doby trvání pracovního poměru

Pracovní poměr může v souladu s ustanovením § 39 zákoníku práce obsahovat ujednání o době trvání pracovního poměru. Je-li pracovní poměr sjednán na dobu určitou, končí uplynutím sjednané doby, ledaže by skončil do té doby jinak (např. okamžitým zrušením či smrtí zaměstnance). Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, vymezenou pevným datem (přímým časovým údajem), zaniká...

Nadbytečnost zaměstnance a uplynutí doby

V posuzovaném případě přijal zaměstnavatel organizační opatření. Protože cílem tohoto organizačního opatření bylo snížení počtu zaměstnanců na katedře občanské výchovy a protože účinnost této organizační změny byla stanovena na 1. 9. 2015, je nepochybné, že předpokládaného snížení počtu zaměstnanců – v případě, kdyby k prodloužení pracovního poměru druhého zaměstnance nedošlo (vůbec, nebo až po přijetí uvedeného organizačního opatření)...

Periodická prohlídka

Začátek a konec lhůty Novela vyhlášky odpověděla na častý dotaz ze strany zaměstnavatelů, od kterého dne počítat běh lhůty pro periodickou prohlídku. Do jejího ustanovení § 11 byl vložen nový odstavec 6, který určuje den rozhodný pro stanovení termínu periodické prohlídky. Novela vyhlášky počítá s tím, že to může být některý z následujících dnů: den vydání lékařského...

Pracovní hodnocení a pracovní posudek

Pracovním posudkem ve smyslu ustanovení § 314 odst. 1 zákoníku práce může být z obsahového hlediska jakákoli listina (písemnost) či soubor více listin (písemností) za předpokladu, že hodnotí skutečnosti, které mají bezprostřední vztah k výkonu práce hodnoceného zaměstnance. Nelze souhlasit s tím, že takovými pracovními posudky jsou též písemnosti obsahující hodnocení práce zaměstnance, které nejsou vydávány...

Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídka slouží k tomu, aby nebyl uchazeč o zaměstnání v souvislosti se vznikem pracovněprávního vztahu nebo zaměstnanec při jeho změně zařazen k výkonu práce, který neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Čeho se u vstupní prohlídky změny konkrétně dotkly? Načasování prohlídky Do nabytí novely zákona musel zaměstnavatel zajistit provedení vstupní prohlídky zásadně před uzavřením pracovní smlouvy (rozuměj dále též...

Náhradní plnění po dvou novelách

  Do nabytí účinnosti novely byl dle ustanovení § 81 odst. 3 ZOZ dodavatel náhradního plnění povinen vést o poskytnutém náhradním plnění evidenci obsahující identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty (DPH), datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků,...

Intenzita porušení „pracovní kázně“ a výpověď z pracovního poměru

Povinnost písemně upozornit zaměstnance na možnost výpovědi z pracovního poměru zákoník práce ukládá zaměstnavateli, aniž by výslovně stanovil, při kterém porušení pracovní povinnosti má být provedeno. Protože tzv. upozorňovací povinnost zaměstnavatele je dána v souvislosti s porušením pracovní povinnosti a protože účelem (smyslem) této povinnosti je, aby zaměstnanec věděl o následcích, jaké bude (budou) [může (mohou)]...